Příroda v ohrožení: Švýcarský zákaz otevírá diskusi o invazních rostlinách
Švýcarsko od září zakáže bobkovišeň a další rostliny
Bobkovišeň lékařská nebo také vavřínovec lékařský je krásná rostlina se stálezelenými listy, jež vytváří neprůhledné živé ploty. To je ostatně jeden z důvodů, proč je u nás i v okolních zemích v posledních letech stále oblíbenější. Coby okrasná rostlina zdobí četné zahrady i parky mírného podnebního pásu, ačkoli všechny její části jsou jedovaté.
Bobkovišeň upadla v nemilost ochránců přírody, protože nabízí jen malý přínos pro původní živočichy, navíc patří mezi invazivní neofyty, tj. nepůvodní rostlinné druhy zavlečené do Evropy. Rychle se šíří a vytlačuje původní rostliny, pročež např. ve Švýcarsku začali už podnikat rázné kroky proti ní. Od 1. září 2024 tam má být zakázána nejen bobkovišeň, ale i další invazivní druhy.
Vedle bobkovišně se zákaz týká motýlího keře neboli komule Davidovy a pavlovnie plstnaté. Zakázán bude převod těchto a dalších invazivních rostlin třetím stranám, to znamená prodej, darování a dovoz. Podle nařízení se už tyto rostliny nesmějí používat v životním prostředí, tedy být uváděny na trh, vysazovány nebo množeny. Možné budou rovněž kontroly dovozu. Ze zákazu budou ovšem vyňaty kousky, které už ve švýcarských zahradách rostou. Změny vyhlášky mají pouze zabránit tomu, aby se nepůvodní druhy nadále šířily.
K zákazu bobkovišně by mohlo dojít i v Česku
Ale upřímně, zatím není jasné, zda na našem území hrozí bobkovišni nějaké zvláštní omezení. Z celkového počtu 1576 nepůvodních druhů rostlin na území ČR se za invazivní pokládá 75 z nich. Ve dvacítce nejvýznamnějších bobkovišeň, motýlí keř ani pavlovnie nefigurují. Na seznamu ovšem najdete třeba bolševník velkolepý; křídlatku českou, japonskou a sachalinskou; laskavec ohnutý, netýkavku malokvětou a žláznatou; topinambur hlíznatý; trnovník akát; vlčí bob mnoholistý; zlatobýl kanadský a obrovský a další druhy, které na svých zahradách nesmíte vysazovat. Pokud už je tam máte, měli byste je zlikvidovat, abyste se vyhnuli nepříjemné pokutě.
Důvodem zákazu vysazování některých rostlin v České republice není přitom jen nekontrolovatelná invazivnost, ale také hrozba otravy či alergií. Konkrétní postupy se u jednotlivých invazivních druhů liší z hlediska použitých metod a intenzity zásahů v závislosti na míře rizik a dopadů.
„V rozsahu běžné péče o pozemky by se měl na regulaci invazních druhů podílet vlastník nebo uživatel pozemku. To znamená, když někdo má na pozemku bolševník, měl by ho při sečení zlikvidovat,“ vysvětlil Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany Ministerstva životního prostředí.