Vysaďte si na zahradě méně známé druhy ovocných stromů a keřů
Kustovnice čínská
Tento odolný opadavý keř se v posledních letech těší stále větší oblibě. Jeho pěstování je nenáročné a za kousek místa v zahradě se vám odmění bohatou úrodou červených bobulí, které je možné konzumovat čerstvé, sušené i mražené. Sušené bobule jsou pochoutkou, která nejen, že výborně chutná, ale je také velmi zdravá.
Physalis neboli mochyně peruánská
Tahle kráska každého osloví svým vzhledem a málokdo ví, jak lahodně chutnají její plody. Bonusem je, že tyto vydatně žluté plody navíc obsahují spoustu prospěšných látek jako je vitamin C, B, železo či vápník. Pěstuje se jako jednoletá rostlina, avšak vypadá jako bohatě vzrostlý keř.
Arónie neboli černý jeřáb
Tmavě zelené listy tohoto keře se na podzim zbarvují do sytě červena. To z něj činí krásnou ozdobu jakékoli zahrady. Na tomto keři na konci července až srpna nalezneme trsy lesklých tmavě fialových bobulí, které mají kyselou chuť, a přestože nejsou příliš chutné, jsou považovány za superpotravinu, která je plná antioxidantů a dalších prospěšných látek.
Kdouloň obecná
Kdouloň je méně známý strom, na kterém rostou velké voňavé a pevné žluté plody podobající se hruškám. Syrové ovoce je kyselé a tvrdé, ale vařením či pečením se z něj stává lahůdka. Často se kdoule využívají na přípravu marmelád, kompotů nebo sladkých moučníků. Plody jsou bohaté na vitamíny a minerály jako je zinek, vápník či draslík.
Morušovník
Morušovníky jsou velmi starými stromy, které ztratily na oblíbenosti možná tím, že své plodové zralosti dosahují až zhruba za 4 roky. Na sladkou odměnu si pěstitelé musejí počkat. Věřte, že tento strom a jeho plody si zamilujete. Za minimální nároky na péči, můžete už na přelomu června a července sklízet podlouhlé plody sladké chuti.
Rakytník řešetlákový
Ještě stále je rakytník v zahradách vzácným jevem, avšak v posledních letech jeho popularita roste, což není divu. Rakytník je významný především díky svým plodům, které mají opravdu kyselou chuť. Tu má na svědomí velké množství vitaminu C, obsaženého právě v bobulích. Pěstování rakytníku má dvě nevýhody, a to je zajištění samčí i samičí rostliny a také hojné množství trnů, díky nimž není sbírání plodů rakytníku procházka růžovým sadem. Za tu nálož vitamínů a dalších cenných látek to ale opravdu stojí.
Závěrem
Ať už si vyberete z těchto tipů jeden nový keř či strom, který bude v následujících létech zdobit vaši zahradu, nemůžete šlápnout vedle. Tyto keře a stromy jsou nenáročné na pěstování a jejich plody zaujmou nejednoho návštěvníka vaší zahrady.