Vaše děti by se ve společnosti měly umět chovat. Přehled několika zásadních dovedností, které z vás udělají perfektní rodiče

Vaše děti by se ve společnosti měly umět chovat. Přehled několika zásadních dovedností, které z vás udělají perfektní rodiče
Jednou jsem někde slyšela úžasnou větu a tou je, že naše děti jsou našimi zrcadly. Od narození je učíme nápodobou, i kdybychom si to náhodou neuvědomovali.
Obsah článku
  1. Děti jsou odrazem svých rodičů
  2. Kouzelné fráze
  3. Pravidla slušného stolování pro děti

Děti jsou odrazem svých rodičů

Naše děti opakují to, co vidí u nás a tím začínají žít. Dokud nezačnou chodit do školky a do školy, neznají jiná pravidla než ty, jenž jim nastolíme my. Jak tedy přimět naše děti nenásilným způsobem, aby se uměly chovat ve společnosti?

Kouzelné fráze

  • Jsou celkem tři kouzelné fráze – děkuji, prosím, dobrý den.
  • Jakmile dítě začne mluvit, mělo by zároveň umět pozdravit lidi okolo sebe. Rodinné příslušníky zdraví ahoj a neznámé lidi formální pozdravem dobrý den.
  • Jestliže my sami jako rodiče neovládáme tyto tři základní fráze, nebude je pravděpodobně používat ani naše dítě. Má dcera ve svých třech letech zdravila každou prodavačku při příchodu i odchodu frázemi dobrý den a na shledanou, a to jen proto, že to stejné vídala u mě.
  • Slovo děkuji by dítě mělo umět vyslovit a správně používat před příchodem do školky. Je základ umět poděkovat své mamince nebo tatínkovi za jídlo nebo novou hračku. Jestli vaše dítě neříká děkuji, ukažte mu to v opačné situaci – nápodobou. Dítě vám něco podá a vy mu poděkujete a potom si tuto frázi osvojí samo.
  • Základem pro správné chování dětí ve společnosti, je i slovo prosím. Dítě má umět poprosit o pomoc s oblékáním bundy nebo o podání pití. Tím, že svému dítěti nápodobou ukážete, že má vždy o něco poprosit, vyjadřujete i úctu k sobě samému. Nebuďte otrokem svých dětí.
Děti jsou odrazem svých rodičů.
Děti jsou odrazem svých rodičů. | Zdroj: New Africa / Shutterstock

Pravidla slušného stolování pro děti

  • u jídla si povídáme, nemluvíme však s plnými ústy
  • nekrkáme 
  • nehltáme a nemlaskáme
  • nekopeme do nohou nebo do stolu či židličky
  • vydržíme sedět, dokud jíme - potom si zase můžeme jít hrát

Zdroj článku:
  • Autorský text