Máte rádi tmavé designy? Vantablack je nejčernější barvou a bolí z ní hlava
Černá není barva
Co je na nejtmavším odstínu černé tak záhadné? Je třeba se zamyslet nad tím, co je to vlastně barva a jak vzniká. Podstatou barvy je světlo, které je tvořeno zářením. V závislosti na rozsahu vlnových délek naše sítnice dokáže vnímat jednotlivé odstíny. Lidské oko dokáže rozeznat ale pouze tři základní barvy, červenou, zelenou a modrou (od toho zkratka RGB spektra). Zbyle barva jsou pouze kombinací zmiňovaných tří. Černá ale nemůže být kombinací žádných jiných barev. Jednoduše proto, že to není barva. Černá je naopak absence barvy, vnímáme ji, když k nám nepřichází světlo. Zároveň je navíc nejtmavším odstínem bílé, ta vzniká, když oko vnímá světlo všech barev.
Jak vyvinout nejtmavší tmu
Už víme, že černá není nic jiného než tma. Není ale vůbec jednoduché vytvořit absolutní tmu a už vůbec ne ji přenést na materiál. V případě černé barvy nám nejde o to, abychom si ji namíchala, nýbrž abychom se zbavili světla. To zatím nejefektivněji dokázala v roce 2014 britská společnost Surrey NanoSystems, která vytvořila látku schopnou absorbovat 99,965% světla. Je vyrobena z uhlíkových nanotrubiček, mezi které se světlo při dopadu rozptýlí, namísto toho, aby se odrazilo do prostoru.
Černá díra ve spreji
Jak taková barva v praxi vypadá? Původně byla vytvořena pro obranný průmysl. Díky tomu, že předmět takto barevný neodráží téměř žádné světlo, nevytváří ani žádné stíny. 3D objekt se tak opticky změní na 2D a navíc působí, že jste zkrátka vytvořili černou díru s jeho obrysem. Frima Surrey NanoSystems barvu prodává ve spreji, nejvíce se ale Vantablack skloňuje v automobilovém průmyslu. V roce 2016 BMW vytvořilo exkluzivní Vatnablack X6. Černá na autě ale vytváří takovou iluzi, že byste jej jednoduše přehlídli, nebýt světel. Napovrch tak vyplula otázka, zda je vůbec tato barva v provozu bezpečná.
Je vyrobena z uhlíkových nanotrubiček, mezi které se světlo při dopadu rozptýlí, namísto toho, aby se odrazilo do prostoru.
Zdroj: