Vánoční zvyky v Evropě: Koledy při svíčkách i třpytivé trhy
V Maďarsku přinášejí vánoční stromek andělé
Štědrý večer má pro Maďary velký význam a říká se mu Svatý večer. Lidé ho tráví s rodinou a zdobí stromeček. To dělávají většinou dospělí, takže když pak přiběhnou děti, představuje pro ně stromeček velké překvapení, které pro ně prý přinesli andělé.
Dárky rozdává Ježíšek, jemuž se tady říká roztomile „Jézuska“. Večeři obvykle tvoří polévka z kapra, listy zelí plněné rýží nebo mletým vepřovým masem a cibulí a následně dezert v podobě makového koláče „beigli“. Po jídle obyvatelstvo vyráží do kostelů. Půlnoční mše je v této zemi velmi populární.
Polské děti o Štědrém večeru vyhlížejí hvězdu
V Polsku platí advent za počátek vánočního období, kdy lidé chodívají častěji do kostela a méně často na diskotéky či večírky. Myjí okna, čistí koberce, zkrátka se činí, aby bylo všechno jako ze škatulky. Že se blíží Vánoce, poznáte i podle vůně mandarinek ve školách či na pracovištích. Vedle zdobení vynakládají Maďaři svou kreativitu na tvoření vlastních adventních kalendářů, hezkých osobních dárečků, které věnují rodině.
Na štědrovečerním stole se ocitá úctyhodných dvanáct pokrmů majících dopřát lidem štěstí na dalších dvanáct měsíců. Jídlo bývá tradičně bez masa z úcty ke zvířátkům v jesličkách. Podle tradice by se nemělo začít jíst ani otevírat dárky, dokud oblohu nerozzáří první hvězda. Právě vyhlížení první hvězdy je připomínkou mudrců, kteří ji následovali, aby navštívili Ježíše.
V Německu nosí dárky Christkind a Weihnachtsmann
V německých domácnostech se používá několik typů adventních kalendářů, kromě klasických kartonových také věnce z jedlových větví, na nichž visí 24 krabiček nebo taštiček s dárečky. Další typ se nazývá „Advent Kranz“ a je to v podstatě totéž, co míváme u nás – věnec se čtyřmi svíčkami. Stromečky obvykle tajně zdobí matka rodiny, pokud jsou v domě malé děti.
Netřeba asi zdůrazňovat, že Německo proslulo hlavně vánočními trhy, kde se prodávají pochutiny a dekorace, včetně známých skleněných ozdob. Dárky dává Christkind – jde o postavu často popisovanou jako dívka s vlastnostmi „podobnými Kristu“. V Norimberku se každý rok vybere dívka, jež se coby Christkind účastní průvodu. Oblékne si dlouhé bílo-zlaté šaty, obdrží kudrnatou blond paruku se zlatou korunou a někdy i křídla jako andílek. V jiných částech Německa nepřináší dárky Christkind, ale Otec Vánoc (Weihnachtsmann).
Za hlavní vánoční jídlo se pokládá kapr nebo husa. Oblíbený je též kvasnicový chléb Stollen s kandovaným ovocem.
V britských kostelech se zpívají koledy při svíčkách
Zatímco v Německu se stromeček zdobí tajně, aby byl pro děti překvapením, ve Velké Británii jde většinou o rodinnou událost, při níž všichni pomáhají. Některé rodiny mívají dokonce stromky dva! Poprvé je zpopularizoval princ Albert, manžel královny Viktorie a původem Němec. K výzdobě domů se používá i jmelí, břečťan nebo cesmína.
Vesnice a města krášlí vánoční osvětlení, z nichž nejznámější se nalézá na Oxford Street v Londýně. Na jejich rozsvícení začátkem listopadu se chodívají dívat tisíce lidí. Nesmírně populární jsou i tzv. „Carols by Candlelight“, což znamená, že vejdete do kostela osvětleného pouze svíčkami a v jedinečné atmosféře si vychutnáte kouzlo koled.
Otec Vánoc (či Santa Claus) nechává dárky v punčochách nebo povlacích na polštáře pověšených na krbech a u postýlek. Hlavní vánoční jídlo se konzumuje v poledne nebo brzy odpoledne na Štědrý den a sestává z pečeného krocana a zeleniny. Nezapomíná se ani na dezert v podobě vánočního pudinku.
Zdroje: