Tajemství, která se skrývají v ledu
Zakonzervované stíhačky
Dva muži, obchodník s letadly Patrick Epps a architekt Richard Taylor objevili v roce 1988 v ledové pustině východního Grónska, pomocí speciálního radaru hluboko pod ledem, osm velkých stínů. Horkovzdušným vrtákem začali hloubit otvor, který dosáhl 75 metrů, když v tom narazili na křídlo obrovitého bombardéru B-47, k jehož ztroskotaní došlo v roce 1942. Po roztavení ledu výzkumníci zjistili, že hmotnost ledu letoun nenávratně poškodila a jeho vyjmutí by bylo příliš nákladné. Po čtyřech letech se Epps s Taylorem na naleziště vrátili a objevili letoun P-38. Po několika týdnech tvrdé práce dostali trup a křídla na povrch ledovce, stíhačka byla zcela v pořádku. Po desetiletí pracné rekonstrukce se restaurovaná stíhačka P-38 vznesla z Kentuckého letiště do vzduchu. Letadlo bylo z osmdesáti procent znovu sestaveno z originálních součástek.
Informace zašifrované v ledu
Jak se v minulosti měnilo podnebí, zjišťují vědci z vzorků usazenin, ledových vrtných jader a z letokruhů. Zprávy o historii naší planety se dochovaly v chronologické posloupnosti v podobě vrstev, které vznikaly po dobu jednoho roku. Úkolem vědců je tyto zprávy rozluštit, což není vůbec snadná práce. Někdy je například nutné složitě měřit plynové bubliny v ledu kvůli zjištění, jak vysoký obsah oxidu uhličitého byl v určitém období v ovzduší. Nejprve však musí vědci do ledu vyvrtat celou řadu otvorů o tisícimetrové hloubce. V rámci projektu Greenland Icecore, který zkoumal vrstvy vnitrozemského ledovce v Grónsku o síle až 3000 metrů, zjistili vědci přesné informace o zemském klimatu v posledních 250 000 letech.
“Nálezy v grónském ledu odhalují zneklidňující vlastnost zemského klimatického systému, totiž jeho schopnost projevovat se náhlými změnami podnebí,” varuje profesor Wallace S. Brouecker z Kolumbijské univerzity ve Spojených státech. Vzorky z grónského ledu značí, že během poslední doby ledové, kolísalo podnebí na Zemi mezi obdobími intenzivního a mírnějšího chladu. Přechody probíhaly v časových intervalech několika desetiletí, ale i několika let.
Nestabilní podmínky v minulosti mohou znamenat, že i my musíme do budoucna počítat s náhlými změnami podnebí. A vzhledem k pozvolnému oteplování spojenému s táním ledovců již změna probíhá.