Starček je poměrně běžný plevel s mírně jedovatým charakterem, může však být velmi nebezpečný

Starček je poměrně běžný plevel s mírně jedovatým charakterem, může však být velmi nebezpečný
Na loukách ale i zahradách je možné se setkat s plevelem s okouzlujícími žlutými květy. Jedná se o mírně jedovatý starček, který může potrápit především chovatele koní a dobytka.

Travnaté plochy s volně rostoucími bylinami, jako jsou především louky a pastviny, ale také trávník u domu či na zahradě, který není odplevelován a specificky udržován jako anglický, se mohou stát domovem různých druhů rostlin a plevele. Mezi ten nebezpečnější plevel se řadí i starček – poměrně vzrostlá rostlina s hezkými žlutými květy, která je však mírně jedovatá. Ačkoliv často nehrozí přímé nebezpečí pro člověka či domácí zvířata, chovatelé býložravců se jej snaží co nejvíce redukovat a v případě, že se na zahradě či jiné travnaté ploše objeví, je velmi žádoucí jeho rozmnožování optimálně regulovat.

Rizika spojená s výskytem starčeku na zahradě či louce

Starček je řazen mezi mírně jedovaté rostliny, přičemž jed se nachází ve všech částech rostliny. Riziko primárně představuje pro dobytek a koně, které se v prostředí, kde se vyskytuje, pasou. Ani koně, ani dobytek však starček ve svém jídelníčku nepreferují a při spásání bylin se mu raději vyhnou, protože má přirozeně nahořklou chuť. Aby rostlinu během růstu zvířata zkonzumovala, musela by být ve veliké nouzi. Pokud je budete při pastvě pozorovat, že se sami od sebe starčeku vyhýbají, pokud na něj narazí. Větší riziko ovšem představuje jako součást sena – po vysušení se zmírňuje nahořklá chuť rostliny a zvířata jí mohou pozřít mnohem větší množství, které způsobí nepříjemné obtíže až úhyn.

Jak se projevuje otrava starčekem

Riziko, že starček pozře člověk, je opravdu nízké, už jen z toho důvodu, že se běžně neživíme bylinami. Musel by se dostat do nějakého odvaru (čaje), směsi pro jejich přípravu však bývají tradičně kontrolovány. Větší riziko pak rostlina představuje pro drobné hlodavce chované jako domácí mazlíčky, kterým se může dostat do sena stejně jako dobytku či koním. Otrava starčekem má své specifické symptomy zahrnující bolest v břišní oblasti, zácpu nebo průjem, ztrátu koordinace, přecitlivělost kůže na světlo, migrénu a zdánlivou slepotu. Větší dávky či pravidelný příjem mohou způsobit až kóma nebo smrt.

Posekání tohoto plevele vám v jeho trvalém odstranění příliš nepomůže.
Posekání tohoto plevele vám v jeho trvalém odstranění příliš nepomůže | Zdroj: BrianAJackson / Depositphotos

Jak regulovat výskyt starčeku

Aby se minimalizovalo riziko konzumace byliny v čerstvé nebo sušené formě, je nutné její výskyt maximálně regulovat. Primárně není nutné rostlinu ihned odstraňovat, pokud se vám na zahradě nebo jiné travnaté ploše objeví, jelikož problém představuje až její přemnožení. Rostlina se množí prostřednictvím semen po odkvetení květů, kdy sama od sebe uhyne. Jejímu šíření tak ideálně zabráníte odstraněním semen z půdy. Posekáním rostliny jejímu šíření nezabráníte, ani pouhým vytržením i s kořeny. Důležité je zajistit, že se semena nedostanou do půdy a nezakoření se zde. V malém počtu může být starček naopak prospěšný, protože přitahuje opylovače, pro které představuje významný zdroj potravy.