Jak se liší slovenské vánoční zvyky od těch českých?
Slovenské vánoční trhy zvou na svařák, oštiepky a lokše
Stejně jako u nás tu vánoční oslavy začínají s obdobím adventu.
Mnozí Slováci jsou římští katolíci, a tak pro ně tento čas představuje zároveň počátek významných duchovních příprav na svátky.
To však nejsou zdaleka jediné přípravy, jimž lidé věnují pozornost. Precizní úklid, pečení, nákupy dárků a vánočního stromečku, to vše platí za nedílnou součást kouzelných předvánočních dnů pro nás i naše sousedy, podobně jako procházka po krásných vánočních trzích.
Jedinečné trhy si můžete prohlédnout např. v Košicích, kde vám zároveň vyrazí dech obdivuhodné ledové sochy, anebo v Banské Bystrici, kde s prodejními stánky potěší i kulturní program a živý betlém. Navíc si tam pochutnáte na pečených kaštanech, podpecníkoch, grilovaných oštiepkoch, trdelnících a mnoha dalších lahůdkách.
Zřejmě nejhezčí trhy se pořádají v Bratislavě. Až tam někdy zavítáte, pokochejte se pohledem na nefalšované slovenské výrobky, zahřejte se svařákem a nezapomeňte ochutnat bramborové placky zvané lokše.
Dárky pod stromeček pokládá Ježíško
Slovenské vánoční stromky zdobí barevná světélka, kousky ovoce, sladkosti, ručně vyráběné ozdoby ze dřeva, případně pečivo z medu tvarované do podoby andílků nebo jiných náboženských symbolů. Stromečky se uchovávají obvykle do svátku Tří králů, tedy 6. ledna. Pak se všechny lákavé dobroty, co na nich visely, mohou konečně sníst!
Ale abychom nepředbíhali, povězme si ještě, kdo pod stromek ukládá nadílku. Na Slovensku je to Ježíško, a než dárky přinese, děti musejí zpravidla opustit pokoj a čekat, až zazvoní zvoneček. Když pak přiběhnou ke stromečku, aby Ježíška zahlédly, samozřejmě ho vždycky těsně minou. Jaká smůla! Ale při pohledu na nadílku se jim obličeje opět rozzáří. Většina lidí otevírá dárečky až po hlavním vánočním jídle, někteří i před ním.
Slováci si smlsnou na kapustnici, bobajkách a štědráku
Během adventu se na ulicích prodávají ve velkém kapři z nádrží. Ráno o Štědrém dnu se kapřík vykuchá, anebo se z mrazáku vytáhne jiná ryba. Během dne se vaří večeře a drží se půst, protože Slováci si stejně jako my přejí vidět zlaté prasátko. Stěžejní vánoční pokrm se nazývá „velija“ a sestává z dvanácti jídel podle dvanácti Kristových učedníků.
Večeře se nicméně mezi regiony a rodinami liší. Obyčejně zahrnuje medové oplatky, rybí pokrm s bramborovým salátem a „kapustnicu“ – hustou zelnou polévku s klobásou, masem, sušenými houbami a smetanou.
Některé recepty obsahují i vcelku překvapivé přísady, jako jsou sušené švestky a jablka. Slovenskou specialitou jsou drobné dukátové buchtičky z chlebového těsta, podávané s tvarohem, ořechy či mákem, případně zalité máslem a posypané cukrem. Ve slané formě se konzumují s brynzou. V různých koutech Slovenska se jim přezdívá všelijak: bobajky, bobaľky, opekance nebo třeba pupáky. Další štědrovečerní dobrotou je mřížkovaný koláč „štědrák“ s ořechovou, povidlovou a makovou náplní.
Po vydatném jídle nastává čas k návštěvě nejbližší rodiny nebo sousedů. Večer završuje půlnoční mše a 25. prosince si Slováci dopřávají husu nebo kachnu. Tento a následující den bývají už klidnější a odpočinkové. Rodiny s dětmi rády chodí do kostelů a prohlížejí si působivé betlémy, někdy i mechanické.
Zdroje: