Sigmund Freud a jeho největší dílo Výklad snů

Sigmunda Freuda asi netřeba představovat. Německý zakladatel psychoanalýzy, s kořeny u nás v Česku, napsal mnoho knih, které jsou dodnes jedny z nejvyhledávanějších v oboru psychologie. A kniha Výklad snů, které se v tomto článku budu věnovat, patří k nejžádanějším z nich. 

Kniha čtenáře poutavě zasvětí přímo do světa snů. Freud v ní vysvětluje nejzákladnější zákony, vzorce a metody. Proto nutno upozornit, že nejde o obyčejný „snář”, kde naleznete pouze co je ve snu znázorněno čím. Zde jde skutečně o výklad snu v pravém slova smyslu, o komunikaci mezi vědomím a podvědomím. Ústřední je skládání motivů do souvislostí a vytvoření sofistikovaného klíče k rozluštění těch nejzapeklitějších výjevů, co lidem do snů vkládá a šifruje jejich podvědomí.

Freud zde popisuje analýzu na konkrétních příkladech, a to je obzvláště užitečné. Rozebírá sny svých klientů i své vlastní. Veliký důraz klade na přání snícího, což propojuje se svou idejí pudů (obzvláště pud sexuální). Možná si říkáte, že ve Vašich snech se Vaše přání rozhodně neplní, spíš naopak. Freud to vysvětluje tím, že jde jen o špatnou interpretaci snu. Málokdy se Vám totiž opravdu zdá o tom, co ve snu vlastně vidíte. Úzkost ve snech je vždy způsobena jinými podněty než těmi, které se ve snu ukazují. Promítají se do nich navíc zážitky z předchozího dne, a od takového prvku je nejlepší se při analýze snu odpíchnout. Naopak, některé prvky začnou díky bohaté síti podvědomí dávat smysl až třeba o několik dní později. 

Romantická náklonost dcery k otci se poté nazývá tzv. „elektřin komplex”

Svoje názory dává do kontextu se svými předchůdci – buď je potvrzuje, nebo popírá a nahrazuje, což bývá většinou. 

Pokud se chystáte číst tuto knihu a o Freudovi toho moc nevíte, možná Vám ale přece jen může připadat poněkud nesrozumitelná. Výklad snů je určen čtenářům, které problematika opravdu zajímá, a hlavně věří, že sny vyložit skutečně jdou. Freudova analýza není přehnaná ani nesmyslná, pokud ji dobře pochopíte. Někomu se může zdát, že popisy jsou zbytečně zdlouhavé nebo v nadbytečném množství, ale s tím já nesouhlasím. Jestliže už máte nějaké povědomí o tom, co v knize čekat, a kdo že ji to vůbec napsal, bude se číst jako po másle. 

Mně osobně udělalo radost, když jsem se konečně dozvěděla, proč se v mých snech neustále opakují ty stejné motivy – začalo mi to totiž dávat smysl. Například se mi často zdávaly nehezké sny, ze kterých jsem se vzbudila, ale následně jsem se vzbudila doopravdy. Zkrátka „sen ve snu”. To Freud vysvětluje tím, že si vlastně přejeme, aby ten sen byl skutečně pouhým snem. 

Výhodou je, že kniha je rozdělena do kapitol a na konci se nachází obsah, takže si můžeme najít téma, které nás zrovna zajímá. Není vůbec třeba ji číst slovo po slově, naopak lze mezi kapitolami přeskakovat (přímo v textu se stejně nachází časté odkazy na jiné strany), protože nakonec nám kniha stejně skládá celek v podobě jakési mozaiky. 

Jestliže jsou sny opravdu tolik důležité, proč si je po probuzení častokrát vůbec nepamatujeme? Freud to dává za vinu našemu podvědomí. Vlastně ne za vinu, ale spíše za „dar od něj”, aby naše mysl v našem vědomém stavu sen unesla.

Kvůli tomu probíhá také složitá snová cenzura toho, co si po probuzení nebo během dne vybavíme. Pokud rádi luštíte hádanky a různé rébusy, Freudovy Výklady snů, se Vám musí zákonitě líbit. Zdůrazňuje zde, že ne vždy jde o obrazový motiv, jak ho ve snu vidíme, ale může jít o samotné slovo popisující daný předmět nebo osobu. Poté ze slova můžeme vyvodit přesmyčku nebo synonymum. 

Rovněž jde o nejspolehlivější zdroj, ve kterém se o Freudovi můžete něco dozvědět. Rozebírá zde totiž hlavně své vlastní sny, a proto čtenáři odkrývá významný kus sebe samotného. Můžeme zde sledovat právě Freudův vztah k jeho matce. Ve Výkladech snů se věnuje pojmu „oidipovský komplex”, tedy romantické náklonnosti syna k vlastní matce.

Z toho vyplývá, že mimo snů samotných se v knize dozvíme mnoho o souvislostech nynějších se zážitky z dětství – opakující se vzorce a neustále vracející se motivy. Jde tu především o vztah k našim rodičům. Romantická náklonost dcery k otci se poté nazývá tzv. „elektřin komplex”.

Kromě Freuda se výkladem snů a jejich symbolikou zabýval z psychologických velikánů také například Carl Gustav Jung – Freudův žák. Ve spoustě věcech se shodli, ale ve spoustě také ne – po sedmi letech intenzivní spolupráce skončila jejich kooperace a s ní i jejich pevné přátelství. 

Proto doporučuji přečíst i něco od Junga, třeba Člověk a jeho symboly, a porovnat oba způsoby vnímání snů, které se značně liší.

Zdroj:

• Freud, Sigmund. Výklad snů. Přel. Ota Friedmann. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1994. ISBN 80-901916-0-6