Rajčata bez chemie: takto vypěstujete organické a velmi chutné plody!
Jarní měsíce jsou pro všechny vášnivé pěstitele obdobím odzimování záhonků a květináčů, chystání sazeniček a přesazování. Mezi nejoblíbenější plodiny, které jsou pěstovány jak na zahrádkách, tak na balkónech a terasách, patří rajčata. V dnešní době je možné pěstovat celou řadu odrůd s variabilní náročností. Velikou výhodou doma vypěstovaných rajčat je možnost detailně kontrolovat jejich růst po celou dobu od semínka či sazeničky až po sběr plodů, a zajistit tak, že v průběhu jejich růstu a zrání se nesetkají s žádnou chemií a budou tedy kompletně organická. Aby ovšem byly plody skutečně zdravé, silné a chutné, je nutné pro podporu jejich růstu volit organické alternativy klasických hnojiv či postřiků. Jak tedy přistupovat doma k pěstování organických rajčat?
Druhy rajčat pěstovaných v záhoncích a květináčích
Ať už rajčata pěstujete v záhoncích, zvýšených záhoncích, skleníku nebo květináčích, vždy je potřeba jim v průběhu růstu a plození dodávat dostatek živin. Ani rostliny přesazené ven do půdy nebudou růst správně bez podpory v podobně vhodné výživy. Prvním důležitým rozhodnutím, které ovlivní potenciální výnos z pěstování rajčat, je výběr vhodných sazenic. V současné době je možné vybírat z celé škály druhý, ať už s ohledem na velikost plodů nebo samotného keře. Na balkony do květináčů se hodí především menší (zakrslé) keříky, obvykle se jedná o rajčata typu cherry. V prostornějších zahradách na záhonech nebo ve sklenících můžete pěstovat vzrostlejší keře, vždy je však potřeba pamatovat na to, že rajče musí být správně podepřeno (o kůl nebo zavěšeno), jelikož roste do výšky a často hrozí jeho lámání.
Výživa rajčat během pěstování
Rostliny i plody rajčat jsou velmi náročné na výživu, potřebují dostatek vápníku a fosforu a dalších živin, které jim pomáhají dosáhnout pevného stonku a velkých a šťavnatých plodů. Z tohoto důvodu se již při jejich sázení musí počítat s obohacováním půdy. Ideální je před přesazením sazeničky (rajčata se kvůli počasí předpěstovávají prakticky vždy) připravit přihnojení. Do jámy, do které se sazenice zasadí, se tak vkládají různá přírodní hnojiva, jako jsou drcené skořápky, listy vojtěšky, kompost, lidské vlasy, kávová sedlina, popel, banánové slupky, nebo třeba epsomská sůl. Dostatek živin v průběhu růstu pak lze dodávat vysazováním rostlin, které jsou s nimi kompatibilní (dodávají nebo udržují v půdě živiny, které rajčata potřebují, a ony samy ne). Jedná se například o mrkev, fazole, okurky, česnek, ale také bylinky jako jsou bazalka či petržel. Společným vysazováním lze dosáhnout velmi dobrého výsledku i výnosů.
Ochrana a péče o rajčata
Plody rajčat i samotné rostliny podléhají různým škůdcům, kteří se buď živí dužinou plodů, nebo napadají stonky a listy. Základní ochranou proti těmto škůdcům je chemický postřik, ten lze ovšem nahradit přírodními postupy. Plísně a další choroby rajčat obvykle pocházejí z půdy, je proto vhodné se o záhony řádně starat a nenechávat v nich již vyplozené rostliny. Pokud najdete napadenou rostlinu, je lepší ji rovněž odstranit, případně zvýšit první úroveň olistění (odtržením spodních lístků), čímž sr proces šíření chorob a plísní zpomalí. Proti hmyzu a ptákům, můžete rostliny chránit překrytím.