Psychický stres – jaké jsou jeho příčiny a důsledky?
Stejně jako jiné formy stresu i psychický stres může mít řadu podob – může se jednat o stres pozitivní, či negativní, krátkodobý (akutní), nebo dlouhodobý. Každý z uvedených typů stresu má na lidské tělo v podstatě stejný účinek, co se týká jeho okamžité reakce, z dlouhodobého hlediska se však tyto účinky výrazně liší. Stres je v podstatě sérií procesů, kterou tělo reaguje na předpoklad blížícího se nebezpečí.
Díky těmto procesům se člověk stane ostražitější a připravený rychle reagovat buď protivýpadem nebo úprkem, což umožňuje především zintenzivnění tělesných funkcí, které se aktivují při běhu či fyzické námaze – ztuhnutí svalů, zvýšení tepové frekvence apod.
Pokud stresová zátěž trvá krátkodobě nebo je spojená s příjemnými pocity (pozitivní stres), může být pro člověka přínosná a zdraví prospěšná. Jsou-li ovšem příčinou stresové reakce především negativní faktory trvající delší časový interval, projeví se kontinuální napětí velmi pravděpodobně zhoršujícím se zdravotním stavem po psychické i fyzické stránce.
Dlouhodobý stres bývá způsoben převážně psychickou zátěží a trpí na něj obvykle více osoby, které jsou emocionálně vnímavější nebo mají sklony k depresím či úzkostným stavům.
Původ a druhy psychického stresu
Základním důvodem vzniku psychického stresu je neschopnost se uvolnit, která pramení z přetížení organismu. Stres tak bývá často vedlejším důsledkem překonávání závažné nemoci, jejíž léčba trvá dlouho s nejistým výsledkem. Vedle tohoto faktoru se však původcem psychického stresu mohou stát také životní situace, při nichž se člověk dostává do stavu trvalého očekávání nepříjemných okolností nebo neschopnosti se s konkrétními událostmi vyrovnat.
Obecně se jedná o příčiny, které jsou pro člověka nepříjemné či přijatelné pouze s obtížemi a nad nimiž nemá kontrolu ani není schopen je vyřešit v krátké časovém horizontu.
Mezi tyto události tedy patří především:
- dlouhodobá léčba nemoci
- dlouhodobá či chronická bolest
- problémy v partnerském vztahu či rodinném životě
- změny v partnerském vztahu či rodinném životě (rozchod, rozvod a jeho vliv na zdraví partneru či dětí)
- problémy v pracovním životě (dlouhodobě přetížení povinnostmi)
- problémy majetkového charakteru (nedostatek financí, nejisté bydlení apod.)
- nemoc či ztráta blízkého člověka
- stěhování nebo jiná příčina nutnosti zvykat si na nové prostředí
- obecné či konkrétní obavy z budoucnosti své či někoho blízkého (především při predispozici k úzkostem)
Typy psychického stresu
Psychický stres může mít stejně jako stres fyzický akutní nebo chronickou formu. Zatímco akutní forma bývá zpravidla méně závažná, právě chronická, tedy dlouhodobá, může vést k vážnější zdravotním problémům. Ani akutní forma však nemusí být zcela bez následků, jelikož je obvykle spojena s větším náporem na organismus. V tomto směru jsou rozeznávány tři formy stresu:
- rutinní – přicházející v pravidelných i nepravidelných intervalech (zkoušky ve škole, náročnější období v práci apod.)
- náhlá – ztráta zaměstnání, podání žádosti o rozvod apod.
- traumatická – nehoda, napadení apod.
Nemá-li člověk možnost se mezi jednotlivými ataky akutní formu stresu dostatečně uvolnit, může i tento druh způsobovat vážné problémy.
Důsledky dlouhodobého psychického stresu
Dlouhodobý psychický stres se na zdraví člověka projeví pravděpodobně ve všech oblastech jeho fyzického psychosociálního života. Problémy se tak mohou projevit na úrovni fyziologické, a to ve formě chorob srdce a kardiovaskulárního systému, nervového systému, dermatologických problémů či imunity – bylo dokonce zjištěno, že perzistentní psychický stres má vliv na rychlost hojení ran nebo může vyvolávat bolesti zad či pohybového ústrojí.
V oblasti psychosociální pak chronický psychický stres vyvolává depresivní stavy, úzkosti, ale i osamění či dysfunkční chování. Všechny uvedené (a mnoho dalších) důsledky lze eliminovat nebo alespoň zmírnit odbouráním stresového faktoru nebo vhodnou terapií, jejíž pomocí je možné odbourat napětí, jež je primárním projevem stresu. Existuje řada různých postupů, jenž vám mohou v případě, že stresem trpíte pomoci, prvním krokem je ovšem konzultace problému s odborníkem.
Zdroje: