Připomeňme si 17. listopad, jaký ohlas vyvolal ve světě
Rok 1939
Události počátku 2. světové války vyvolaly vlnu odporu. Ta vyvrcholila 28. října, kdy se v ulicích Prahy sešlo na 100 tisíc demonstrantů. V jejich řadách stál také Jan Opletal, který byl při střetu s nacisty postřelen. Byl převezen do nemocnice a na následky zranění 11. listopadu zemřel. Pohřeb proběhl 15. listopadu. Účastnily se ho tisíce studentů a znovu přerostl v protinacistickou demonstraci. V noci na 17. listopadu obsadily jednotky SS vysokoškolské koleje, pozatýkaly studenty, pedagogy a zejména vůdce studentských organizací. Devět z nich bylo ještě ted den popraveno. Další byli deportováni do koncentračních táborů a zbytek připraven o práci a možnost studovat. Univerzity byly znovu otevřeny až po konci války. Činy, jakých se nacisté dopustili na české inteligenci, ve světě vyvolaly velký ohlas. Mezinárodní den studenstva byl v Londýně vyhlášen již v roce 1941.
Rok 1989
Mělo jít o obyčejnou pietní akci k příležitosti výročí úmrtí Jana Opletala, vzpomínkové shromáždění studentů ale vyústilo v obrovskou demonstraci. "Studenti, nedejte se, jsem rád, že bojujete o to, o co jsme bojovali my tenkrát," tak zněla slova z úst Josefa Šárky, účastníka demonstrací v 39. roce. Jeho proslov odstartoval volání studentů po svobodě, svržení vlády a provolávání slávy Havlovi a Chartě. Lidé společně procházeli Prahou a zpívali hymnu. Při cestě na Václavské náměstí ale protestující dav obklíčila veřejná bezpečnost.
Mezi policejními zátarasy bylo uvězněno několik tisíc studentů, kteří tímto aktem vyvolali revoluci. Byli naprosto bezbranní proti ozbrojencům, kteří je začali surově bít. Šíření informací o brutálním chování vůči mládeži, kterou ještě podpořila lživá zpráva o ubitém studentovi, se ihned začala šířit skrze celou společnost. Stávky na sebe nedaly dlouho čekat, vzniklo Občanské fórum, po celé zemi probíhaly protirežimní protesty. Listopad 1989 se nesl ve znamení zvonění klíčů a vyvrcholil svržením vlády. Tak vznikl Den boje za svobodu a demokracii.
Ohlas ve světě
Sametová revoluce byla tehdy bedlivě sledována všemi svobodnými světovými medii, tedy zejména na západě. Okolní evropské země dodnes vnímají tento nenásilný triumf demokracie jako učebnicový příklad toho, jak se i samotný lid musí o svoji svobodu zasadit. Také současné osobnosti evropské politiky vyjadřují hlubokou úctu vůči Václavu Havlovi a všem Čechům, kteří se tehdy zasadili o samostatný stát.