Poruchy spánku

Poruchy spánku
Chronická nespavost, ale i hypersomnie jsou závažnými problémy, které mohou velmi negativně zasáhnout do našeho života 

Spánek byl už Maslowem definován jako jedna ze základních potřeb, vlastní pro všechny živočišné organismy.

Zatímco žraloci jsou schopni spát v pohybu a nechat se unášet proudem, my tento luxus nemáme a pokud dojde k disharmonii spánkových funkcí může nás to stát náš život. 

Hyposomnie a insomnie 

Jako hyposomnii chápeme narušení a úbytek běžného spánku, který může vést až k chronické nespavosti, která je označována jako insomnie. Důvodům k nespavosti může být mnoho a jsou jak organického, tak psychického charakteru.

Krom bolesti, poškození mozku a spánkového apnoe, můžeme mezi tělesné zdroje zařadit i nespavost způsobenou užíváním stimulantů, jako je kofein, či nikotin. I pokud jsme si poslední kávu dopřáli v práci můžeme shledat, že večer nám nejde spát.

Tento jev je způsoben tím, že kofein se v těle vstřebává až 12 hodin a pokud si dáme například poslední kávu v 17:00, může s námi zůstat až do brzkého rána dalšího dne. Nikotin funguje na podobné bázi a v těle se může držet až tři dny. Důležité je v rámci něj však zohlednit akomodaci organismu, kdy dochází k adaptaci a pro probuzení potřebujeme vyšší dávku.

Za psychické a jiné důvody nespavosti je obecně považován stres, který vede k tomu, že organismus není schopen přepnout do klidového režimu, dále s tím spojenou úzkost (v případě úzkostných poruch osobnosti může být tento problém tím pádem pervazivní a dlouhotrvající), ale i depresi (zde funguje ruku v ruce s hypersomnií). Dalšími důvody může být nepravidelný pracovní týden, změna času, či cestování napříč časovými zónami. 

Hypersomnie a narkolepsie 

Hypersomnie se projevuje nadměrným spánkem přesahujícím standardní hranici 8 hodin. Hypersomnii rozlišujeme jako primární, bez přítomnosti dalších zdravotních problémů a sekundární. Příčinami sekundárního druhu může být krom bolesti, stimulantů a medikamentů spánkové apnoe (které následně prodlužuje čas nutný k dosažení REM-fáze), Parkinsonova choroba, či poškození ledvin. Primární příčiny jsou většinou psychického charakteru.

Spánek je formou úniku a může tím sloužit jako obranný mechanismus, například u depresí. Narkolepsie se odlišuje od hypersomnie tím, že spánek přichází během dne formou náhodných ataků. Jako taková je závažnějším problémem často způsobeným neurofyziologickým poškozením a nedostatkem hypocretinu, látky regulující spánek. Disfunkcí imunitního systému je hypocretin milně identifikován jako cizorodá látka a je následně organismem napadán. Jakmile dojde k jeho depletaci zažíváme invazivní ataku nárazového spánku. 

Zdroj: