Mužská panovnice, hroziví pavouci a další mýty o britské královské rodině
Královna Alžběta I. byla muž
Alžběta I., dcera Jindřicha VIII. a jeho druhé manželky Anny Boleynové, se nikdy neprovdala a neměla děti, pročež se jí říkalo Panenská královna. Řadí se mezi nejvýznamnější panovníky Anglie – a právě kvůli jejím silným vůdčím kvalitám někteří mizogynové té doby usoudili, že zřejmě musela být přestrojeným mužem.
Tento mýtus se objevil v knize Famous Imposters (1910) od Brama Stokera, autora proslulého románu Dracula. Stoker věřil, že v určitém okamžiku jejího dětství byla Alžběta poslána na venkov, aby unikla moru. Bohužel mladá princezna onemocněla a zemřela. Opatrovníci se ji rozhodli nahradit podobně starým dítětem, aby si nepohněvali obávaného krále Jindřicha VIII. Neměli ale po ruce žádná děvčata. Vychovatelka našla chlapce a oblékla ho do Alžbětiných šatů.
Tohle přitom ani není nejbláznivější konspirační teorie provázející Alžbětu I. Podle jedné z mnoha dalších zemřela hned po narození a poddaní ji zaměnili za jiné miminko, což byl údajně chlapeček.
Panovník nemá žádnou skutečnou moc
Spojené království funguje jako parlamentní demokracie, ale to ještě z panovníka nedělá bezmocnou loutku. Je např. tradicí, že král každoročně otevírá parlament pro zákonodárné zasedání. Královna v minulosti nikdy úmyslně nezdržovala otevření parlamentu. Odpovědnost delegovala na ostatní pouze během těhotenství.
Než se parlament pustí do práce, musí král pronést projev, který slouží jako výchozí bod pro debatu ve sněmovně. Právě panovník má rovněž moc legalizovat zákony. Parlament může mít pravomoc je vytvářet, měnit a rušit, ale král musí navrhovaný akt podepsat, než oficiálně vstoupí v platnost. Jednou z povinností krále je držet krok s tím, co se děje ve vládě. K tomu může uplatnit pravomoc svolávat premiéra na jednání (královské audience), při nichž má právo i povinnost vyjadřovat názory na záležitosti vlády.
Silnice The Mall měla sloužit jako přistávací dráha
Královská rodina bere svou bezpečnost vážně, což ovšem neznamená, že by každý prvek okolního krajinného designu musel mít postranní využití. Podle jedné teorie prý slavná silnice The Mall v centrálním Londýně, vedoucí mezi Buckinghamským palácem a Trafalgarským náměstím, byla původně zamýšlena jako přistávací dráha. Královská rodina by tak v případě nouze mohla být rychle evakuována letadlem. Je to jistě zajímavý nápad, ale bohužel tak trochu neuskutečnitelný. Z Mall by totiž byla dráha vskutku mizerná vzhledem k tomu, že je pro jakékoli moderní letadlo příliš krátká, navíc lemovaná kandelábry a budovami, jež by znemožňovaly vzlet. Helikoptéry však mohou přistát – a také přistávají – na trávníku paláce.
Král Karel III. vyžaduje k snídani sedm vajec
Svého času se šířila informace, že Karel III. si každý den nechává k snídani připravovat sedm vajec, přičemž ale sní jen jedno – to, které je uvařené přesně podle jeho představ. Fámu poprvé publikoval Jeremy Paxman v knize On Royalty z roku 2006. Buckinghamský palác se rozhodl uvést věci na pravou míru. Princ Charles pomluvu vyvrátil v roce 2012 a prohlásil, že tohle nedělá a nikdy nedělal – při snídani ani jindy.
Prostor pod hradem Windsor je zamořen vzácnými pavouky
V roce 2001 zaplnila britské bulvární deníky zpráva, že v tunelech pod hradem Windsor byla nalezena hejna pavouků. Podle některých nepříliš spolehlivých zdrojů se mělo jednat o zcela nový druh nebo druh, o němž se předpokládalo, že dávno vyhynul. Pavouci údajně měřili až 9 cm, byli jedovatí a schopní prokousnout lidskou kůži. Děsivá představa! Ale návštěvníci hradu se naštěstí nemusejí obávat, protože mýtus byl rychle vyvrácen. Pavouci tam sice byli, ale jen nějaký obyčejný druh, neškodný a dorůstající asi 4 cm.