Musela jsem být slepá. Můj muž mě nemiluje a dává mi to dost najevo. Prý to tak bylo vždycky, tak co se divím

Snažila jsem se ze všech sil, lásku mi ale neopětoval

Musela jsem být slepá. Můj manžel mě nemá rád a dává mi to dost najevo. Tvrdí, že to vždycky takhle bylo, tak proč se divím. Tyto slova a myšlenky mi neustále kolovaly hlavou. A já jsem se namáhala zjistit, co jsem udělala špatně, co můžu změnit, aby mě můj muž konečně miloval. Každý den jsem se snažila dokázat mu, že jsem pro něj ta pravá osoba v jeho životě. Usilovala jsem o to být skvělá manželka, uklízet, vařit, dělat vše, co jsem mohla, abych se mu líbila. Ale on mě neustále odmítal a nebyl schopen mi ukázat jakýkoli náznak toho, že mě miluje.

Když jsme se poprvé potkali, byla to láska na první pohled. Vypadalo to, že jsme stvořeni jeden pro druhého. Pro mě to byl ten nejkrásnější pocit na světě. Ale brzy začaly první hádky, které jsem ale v té době přehlížela.

Snažila jsem se být dokonalou ženou, která udělá všechno pro to, aby naše manželství fungovalo. Ale on mě nikdy neocenil. Snažila jsem se dát mu všechno, ale on mi na oplátku nevěnoval ani zlomek toho, co já jemu. Mé srdce krvácelo a já cítila beznaděj. Chtěla jsem, aby mě objal a řekl mi, že mě miluje, ale to se nikdy nestalo. Začala jsem se cítit jako břemeno, jako nepotřebná věc v jeho životě.

Jednoho dne jsem začala vnímat vše okolo mě jinak. Místo toho, abych se stále snažila a trpěla, rozhodla jsem se, že musím udělat něco pro sebe. Musím se naučit žít sama se sebou a najít si své vlastní štěstí v životě. Když jsem konečně usoudila, že to takhle dál nejde a že chci odejít, nebylo to snadné. Byla jsem z toho zničená a zdrcená, ale věděla jsem, že musím jít dál. Musím najít osobu, která mě bude milovat a ukáže mi, že jsem důležitá.

Nikdy není pozdě na změnu

Můj pohled na svět se změnil. Vidím věci, které jsem předtím přehlížela a jsou pro mě důležité. A i když to zní zvláštně, cítím se šťastná.

Se svou zkušeností jsem se svěřila rodině a kamarádům a zjistila jsem, že mnoho lidí se potýká s podobnými problémy. A tak jsem se rozhodla, že budu pomáhat lidem, kteří se nachází v podobných situacích. Přestala jsem se tak soustředit na svůj vlastní problém a začala jsem pomáhat druhým. Snažím se tak ukázat ostatním, že je vždycky cesta ven.

Naučila jsem se, že není důležité, co si o nás myslí ostatní. Důležité je, co si myslíme sami o sobě. Pokud se budeme snažit být dokonalí pro ostatní, ztratíme sami sebe. Musíme si věřit a milovat se takoví, jací jsme.

Pokud se někdo z vás potýká s podobným problémem, nebojte se. Může to být těžké, ale nikdy není pozdě na změnu.

Věřím, že každý z nás má v sobě sílu a odvahu změnit svůj život k lepšímu. A pokud se nebojíme riskovat, můžeme najít štěstí a klid v našem srdci.

Článek se zakládá na příběhu zaslaného naší redakci. Redakce tento zaslaný text pouze upravuje, nezasahuje do jeho stylu a nemění význam. Jelikož chráníme soukromí našich čtenářů, neuvádíme originální jméno autora a změněna jsou i jména uvedená v článku. V případě, že se s námi chcete podělit o váš životní příběh nebo zkušenost, neváhejte a pošlete nám ho na e-mail: pribehy@fajntip.cz. Použité fotografie jsou pouze ilustrační.