Mladé hospodyňky úplně zapomínají na „papiňák“, přitom šetří čas a peníze
Mění se i velikost porcí, spotřeba masa a nahrazení teplé kuchyně tou studenou. Buďme rádi za to, že u nás ještě vaříme a zachováváme si i přes útok mezinárodní kuchyně naše klasická jídla.
České hospodyně vždy vynikaly tím, že i s omezeným sortimentem potravin dokázaly v kuchyni vykouzlit chutné jídlo. V rodinách se předávají recepty a i přes miliony snadných jídel podle Ládi Hrušky a zaručeně nejlepších receptů z blogů supermarketů, si zatím udržujeme tradiční česká jídla a chceme si je připravit doma.
Technika vaření se také mění. Nikdo nechce dnes trávit v kuchyni hodiny a vše se zrychluje. Možná i proto stojí za připomenutí, že máme jednoho pomocníka, který je v přívalu novinek trochu upozaděný. Je to tlakový hrnec a kdo se s ním naučil vařit, nedá na něj dopustit.
Jmenuje se po svém vynálezci, francouzském matematikovi a fyzikovi Denisu Papinovi, jenž jej poprvé sestrojil roku 1679 – Papinův hrnec, lidově nazývaný papiňák. A pokud se nějaký vynález dochoval až do roku 2024, možná si zaslouží dostat šanci i ve vaší moderní kuchyni.
Je však nutné dodat, že nádoba, která je natlakovaná, potřebuje základní znalosti k obsluze, aby bylo vaření bezpečné. Dnešní hrnce jsou však vyrobené s důrazem na bezpečnost a v kuchyni jsou dobrým pomocníkem, který dokáže maso, zeleninu i rýži uvařit za zlomek času a mnohem levněji, než obyčejné hrnce.
Zajímavé je, že hrnec vznikl vlastně náhodou, když si jeho vynálezce pohrával s fyzikou a s párou. Poznatek, že se tlakovým vařením zkrátí čas vaření a připravované potraviny si zachovají velkou část původní chuti, živin a vitamínů je tedy výsledkem bádání, které původně zkoumalo něco jiného. Denis Papin se spíše zajímal o motory a rozhodně neměl v plánu hospodyňkám šetřit čas při vaření.
To často ocenily chudší domácnosti, které kupovaly méně kvalitní maso, které se v tlakovém hrnci uvařilo za zanedbatelný čas do měkké konzistence. Obecně se dá říct, že v tlakovém hrnci je příprava jídla až trojnásobně rychlejší a uvařit tam lze skoro vše, od polévky přes rýži, brambory až po maso. Zkušené hospodyňky zvládnou v tlakovém hrnci i zavařovat.
Moderní klasické papiňáky lze použít na všechny druhy sporáků, fungovat bude také tlakový hrnec na indukci. U moderních tlakových hrnců jsou dva typy uzavírání pokličky, a to pákovým uzávěrem, který funguje na principu páky, a bajonetovým uzavíráním, kde poklici nasadíte na hrnec a uzamknete pootočením. Některé modely nabízí ještě větší bezpečnost a hrnec lze otevřít jednou rukou.
V moderní variantě nabízí výrobci i elektrické papiňáky s vlastním zdrojem tepla. Tyto hrnce uvítají všichni, které trošku děsí vycházející pára. Tento hrnec páru neupouští, není nutné tlak regulovat a má několik přednastavených programů.
Bezpečné vaření
- Moderní hrnce mají několik pojistek, aby se nekontrolovaně víko neuvolnilo. Mají indikátor tlaku, který dá signál k bezpečnému otevření.
- Nehrozí ani opaření.
- Nutná je jen kontrola ventilů, aby nebyly znečištěné a těsnění musí být správně nasazené, odmaštěné a v dobrém stavu.
- Hrnec se nesmí zaplnit více než do dvou třetin svého objemu. U surovin, které varem nabobtnají se plní hrnec do poloviny.
- Stačí přidávat méně vody, která se neodpařuje tak, jako v klasickém hrnci a hodně surovin pustí vlastní šťávu.
- Důležité je správné nasazení víka.
- Na nejvyšší výkon se nechá hrnec zahřívat do okamžiku, než začne vypouštět páru a potom se plotna (hořák) stáhne na nejmenší výkon. V ten okamžik se začne odměřovat délka vaření.
- Hrnec lze otevřít až po vypuštění páry.
- cs.wikipedia.org,
- regiony.rozhlas.cz,
- czechspecials.cz,
- Autorský text