Lucidní snění: Noční dobrodružství, během kterého můžeme překonávat své hranice

Výzkum lucidního snění

Pojem bdělé neboli lucidní snění poprvé použil holandský lékař Frederik Van Eeden, jenž v roce 1896 začal studovat vlastní sny. Tento druh snění začal být uznáván a zkoumán teprve nedávno. Vědci z australské univerzity se dlouhodobě zabývají lucidním sněním jako pomocníkem při léčbě nočních můr a postraumatických zážitků. Tibetští buddhisté zase věří, že bdělé sny připravují člověka na posmrtný život, prostředí podobné snovému světu. Někteří mistři tibetské jógy dokáží usínat a opět se probouzet, aniž ztratí bdělé vědomí. 

Jak být ve snech bdělý?

Chcete-li se bdělému snění naučit, musíte být nejprve schopni poznat, že sníte. Během dne a před usnutím se co nejčastěji sami sebe ptejte: “Zdá se mi to?” Tato otázka se tak natrvalo ukotví ve vaší mysli. V prověřování pokračujte i během spánku. Lucidní sny se nám nejčastěji zdají v první části noci. Nepijte před spaním alkohol, nepřejídejte se, a snažte se zůstat mentálně čilí. Před usnutím si opakujte nějaké kladné ujištění, například: “Dnes v noci si budu plně vědom toho, že sním.”

Trenažer životních situací

Lucidní sny většinou nejsou narozdíl od tzv. “živých snů” a nočních můr negativní. Pokud jsme si vědomi, že sníme, máme možnost měnit průběh snu. Naskýtá se nám cvičební prostor, ve kterém můžeme řídit své jednání, překonávat obavy a strachy a pozorovat své vlastní reakce. Když se náš strach přemění do podoby snu a my víme, že to není skutečnost, máme možnost s obrazovou podobou pracovat. Strachu se postavit nebo před ním utéct.