Proč bychom měli více jíst listovou zeleninu
Nejen hlávkový salát a špenát patří mezi listovou zeleninu. Kozlíček polní, roketa, potočnice lékařská, mangold nebo kadeřávek patří díky svým vlastnostem mezi rostliny, které pomáhají navracet zdraví. Do salátů můžeme dále přidávat například listy mladých ředkviček, červené řepy či pampelišky. Čím rozmanitější salát si připravíme, tím více živin a důležitých minerálů naše tělo dostane. Přitom stačí jen hrst listů denně a budeme se cítit mnohem vitálněji.
Jak nám listová zelenina prospívá
Nejdůležitějším přínosem zelených listů pro naše tělo, který William ve své knize Léčivá síla ovoce a zeleniny popisuje, je jejich schopnost zvyšovat hladinu kyseliny chlorovodíkové v žaludku a vytvářet v našem těle zásadité prostředí. Díky pravidelnému příjmu čerstvých zelených listů (ideálně z vlastní zahrady či z čisté přírody) si nemusíme dělat starosti s nedostatkem proteinů ve stravě.
Listová zelenina je zdrojem mnoha prospěšných a vzácných minerálů, vitamínů a nezbytných enzymů. Je základem trvalého fyzického i duševního zdraví a rozhodně bychom ji neměli v jídelníčku dlouhodobě vynechávat.
Jak zelené listy zařazovat do jídel každý den
V létě je přece jen jednodušší jíst denodenně čerstvě natrhané zelené listy. Ale možná se ptáte, co v zimě, kdy je zelenina na obchodní pulty dovážena z dalekých končin. Pokud máte vlastní zahradu, zjistěte si, jak se dá listová zelenina pěstovat i během zimních měsíců. Se skleníkem to zvládnete hravě, ale i na klasických záhonech se v zimě bude dařit špenátu, mangoldu nebo kadeřávku. Také na okenním parapetu lehce vypěstujete roketu, řeřichu či bazalku. Každý den si pak k jídlu utrhněte několik lístků do jídla a brzy pocítíte první účinky na svém zdraví.
Zdroj:
- Léčivá síla ovoce a zeleniny, Anthony William
- Detox jako cesta ke zdraví, Anthony William