Konec doby uhelné v Česku je nevyhnutelný: Nová éra vodíkové energie na obzoru
Tlak na snížení uhlíkové stopy je neúprosný a brát elektřinu z uhlí už není řešení, ale spíš přítěž, kterou chce ČEZ řešit svým ambiciózním, strategickým plánem, který má být do roku 2030 naplněn. Jedním z jeho kroků je také akvizice plynárenského GasNetu. V České republice spravuje GasNet 65 tisíc kilometrů plynovodů rozmístěných po celé republice, kromě hlavního města Prahy a Jihočeského kraje. Drží tak 80procentní podíl na distribuci celkového zemního plynu u nás.
ČEZ akvizicí naplňuje svůj záměr v distribuci zemního plynu
Již před časem představil ČEZ své dlouhodobé cíle v oblasti energetické soběstačnosti a bezpečnosti, a to bez uhlí. Do roku 2030 se chce ve výrobě elektřiny maximálně zaměřit na obnovitelné zdroje a jadernou energetiku, v teplárenství zase na zemní plyn a biomasu. Generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš řekl, že akvizice GasNetu je důležitým krokem v pořizování aktiv pro plynulou tranzici české energetiky a teplárenství na vodík. Právě zkapalněný vodík je jeden ze zdrojů budoucnosti.
ČEZ má v příštích letech kromě distribuce zemního plynu v plánu využít zdroje a knowhow GasNetu i při přepravě vodíku a dalších zelených plynů. Síly obou společností se mají spojit také v distribuci elektrické energie, kdy má dojít k synergii distribuce plynu a elektřiny na určitých místech za účelem nejracionálnějšího výsledku, který přinese úsporu energií a lepší logistiku.
GasNetu klesly zisky, i to se promítlo na celkové ceně akvizice
Společnosti Macquarie Asset Management, která dosud GasNet v České republice spravovala, zaplatí ČEZ něco přes 21,3 miliardy Kč. GasNetu meziročně klesl zisk o skoro 1,9 miliard korun, jedná se tak o více než 30procentní pokles čistého zisku. V ceně akvizice je zohledněn také dluh společnosti GasNet, který je aktuálně přibližně 55 miliard korun a který ve společnosti nadále zůstává. Bez něj by ale byla kupní cena vyšší.
Zdali bude ČEZ schopný dosáhnout všech cílů do roku 2030 tak, jak avizoval, není úplně jisté. Ačkoliv je uhlí na značeném ústupu, nejspíš se nepodaří odstřihnout se od něj za pouhých 6 let. Regiony, které se uhelným průmyslem vyznačují, napříkad Ústecký či Moravskoslezský kraj, přejaly iniciativu v přechodu na vodík a další obnovitelné zdroje, tyto plány by měly být ale naplněny do roku 2050. Dá se ale předpokládat, že spojení sil obou společností může dopomoci k rychlejšímu a efektivnějšímu řešení.