Neobvyklá kuchyně, nedostatečná lékařská péče a rozporuplná bezpečnost – zajímavosti o Afghánistánu
Co můžeme ochutnat?
Pravý kebab. Asi nejčastěji nabízený a ochutnávaný pokrm, jí se s rýží nebo chlebem. Dalším typickým jídlem je pulao – zeleninové rizoto s kořením a masem. Hodně používají koriandr, česnek a kardamom. Například poddruh s názvem qabli pulao je s mrkví, mandlemi a rozinkami. Mantu – tak se říká knedlíkům, které jsou plněné masem a zeleninou a dělané na páře.
Turistická místa
Milovníci turistiky mohou jásat, k výběru je zde mnoho turistických tras. V povodí řeky Band- Amir se nachází park Band-e-Amir Natonial Park, kde najdeme i soustavu jezer.
Navštívit můžete zahrady Bagh-e Babur, které se nachází přímo v hlavním městě Kábulu. Byly založeny už v roce 1525 a v roce 2011 proběhla rekonstrukce. Najdete tady bazény, vodní kanály, aleje stromů i mešitu.
Lékařská péče
Je hodně omezená a nedostačující. Chybí personál, ale i léky. V roce 2012 pětina obyvatel přišla o blízkého kvůli nekvalitě.
Co se týká povinného očkování, turisté musí být očkovaní proti břišnímu tyfu, žloutence A i B a tetanu, v některých oblastech se doporučuje i očkování proti choleře a malárii.
Bezpečnost
Cestování po celém území je i není bezpečné, probíhá zde mnoho vojenských operací. Je potřeba být opatrný, jelikož se zde nachází ještě zbytky Tálibánu a teroristické sítě Al Kajda, ve venkovských oblastech je zhruba 5 – 7 milionů nášlapných min.
Kolik si nachystat?
Za všechno zaplatíte zhruba 2x méně než u nás. Nízkorozpočtový cestoval, který se ubytuje v hostelu a jí v rychlém občerstvení, zaplatí denně zhruba 1000 korun. Ten, kdo si chce užívat v luxusním hotelu a stravovat se v restauracích, musí si nachystat okolo 3000 korun.
Zajímavosti
Nový rok slaví až 21. března.
Celkový počet jazyků, které se zde používají, je okolo 50. Třetina místních obyvatel, Paštunové, používají paštštinu. Dále se hojně využívá perština, uzbečtina a turkmenština.
Za lepší práva žen bojuje například organizace RAWA – revoluční asociace afghánských žen.
Ženy a muži musí ve veřejné dopravě cestovat oddělené.