Přerušovaný půst má přínosy i rizika. Pomůže vám zhubnout, ale cena může být vysoká
Pět dní jídla, dva dny odříkání
Při metodě přerušovaného půstu 5:2 můžete jíst normálně pět dní v týdnu a zbylé dva dny se postíte. Tyto dva dny je vhodné naplánovat vždy na stejnou dobu, ideálně na víkend, abyste měli dostatek energie na práci během týdne. Dny půstu přitom neznamenají, že se musíte nutně zcela obejít bez jídla. U žen se povoluje maximálně 500 kilokalorií denně, pro muže 600.
Na rozdíl od jiných variant půstu nezáleží na tom, kdy v průběhu dne toto množství kalorií zkonzumujete. Měli byste ovšem sáhnout po libových zdrojích bílkovin a zelenině, stejně tak po ovoci s nízkým obsahem cukru, jako jsou např. citrusové plody.
Samozřejmě se nemusíte vzdávat sportu, ale doporučuje se nedělat v těchto dnech žádné náročné a silové tréninky. Místo toho je lepší zaměřit se na „jemná“ cvičení, třeba jógu, plavání nebo jízdu na kole.
Osm hodin jídla, zbytek půst, ale počítá se i noc
Nejoblíbenější variantou přerušovaného půstu je zřejmě varianta 16:8. Dbá se při ní na to, abyste jedli pouze do osmi hodin, zbývajících šestnáct je nalačno. Proto se doporučuje brzká večeře a pozdní snídaně. Koneckonců, osm hodin spánku za noc by se v ideálním případě mělo započítávat i do období půstu.
Je vhodné pít dostatek tekutin ve formě vody nebo čaje (nejlépe dva litry) a/nebo neslazené černé kávy. Zejména tu lidé oceňují, protože potlačuje chuť k jídlu. Navíc není tak nezdravá, jak mnozí předpokládají. Nejlepší je vypít poslední šálek před 17. hodinou. Kofein zůstává v těle asi osm hodin, dokud se nerozloží, takže by vás čekala neklidná noc, kdybyste popíjeli později.
Dodržujte také doporučení pro zdravou výživu během oněch osmi hodin. Sladkostem, bílé mouce a rafinovaným sacharidům se raději vyhněte, mohly by způsobit prudký nárůst hladiny cukru v krvi, což povede k chutím a zpomalení spalování tuků.
Rizika přerušovaného půstu
Nic se nesmí přehánět a platí to samozřejmě i o přerušovaném půstu. Pokud ho dovedete do extrému, riskujete poruchy příjmu potravy, poruchy spánku a další problémy. Může vést k nejen většímu hladu, ale rovněž k bolestem hlavy, únavě a změnám nálad.
Navíc neexistuje dostatek důkazů prokazujících, že se jedná o udržitelný stravovací návyk. Mnoho lidí jej zkouší proto, že podle všeho může snížit riziko obezity, cukrovky a vysoké hladiny cukru v krvi, kardiovaskulárních onemocnění, některých druhů rakovin a neurologických poruch, zánětu a snižuje i krevní tlak.