Hédonická adaptace – zabiják radosti a štěstí, pomocník při nezdarech a pádech
Hédonická adaptace je tendence nás všech rychle se vrátit na relativně stejnou a stabilní úroveň štěstí navzdory nedávným pozitivním nebo negativním událostem, či životním změnám. Na jednu stranu nám může posloužit jako velmi schopný pomocník při vyrovnávání se s negativní životní změnou, na druhou stanu je to silný zabiják radosti a štěstí. V dalších řádcích si představíme, jaké jsou dopady hédonické adaptace a jak z toho kolečka ven.
Každý příjem je příliš nízký
Lidé jsou zajímavá stvoření. Den za dnem se pachtíme prací, kterou někteří z nás nepovažují za naplňující, abychom si koupili věci, které potřebujeme jen kvůli krátkodobému rozmaru. A navíc, většina pracujících si připadá finančně nedoceněná. Pokud patříte mezi ty, kteří si někdy ponadávali na malou mzdu, následující řádky jsou pro vás.
Přemýšleli jste někdy nad tím, kolik peněz byste měli dostat, abyste uznali svou práci jako dobře finančně ohodnocenou? Udává se, že zaměstnanec obvykle udává, že by ocenil 15% až 20% navýšení mzdy z důvodu kvality práce, kterou odvádí. Lidé, bez ohledu na výši mzdy, kterou mají, by ocenili navýšení v tomto rozpětí. Paradoxní je, že toto navýšení by nejenže nevyřešilo jejich možné finanční problémy, ale ani nevyřešilo možnou nespokojenost s finančním ohodnocením. Po dvou letech by se totiž znovu objevila ta samá snaha.
To je způsobeno adaptací. Pokud získáme vyšší příjem, adaptujeme se na něj. Utrácíme peníze za dražší věci. Více se zadlužujeme a kupujeme více zbytečností. Nakonec, pokud jsme nedokázali ušetřit z malého platu, neušetříme ani z velkého. Určitě ve svém okolí znáte člověka, který vydělává řádově trojnásobek toho, co vy samotní, ale i tento člověk finančně nevychází, případně spoří stejně velké částky jako vy. To je případ hédonické adaptace.
Při navýšení mzdy se krátkodobě aktivuje vnitřní radost zaměstnance, ale i na vyšší mzdu se adaptuje. A znovu přijde argument o navýšení mzdy, protože „toho přece dělám dost“. Hédonická adaptace tedy anuluje štěstí, které by člověk mohl prožívat z dalších dvaceti procent platu, a místo toho aktivuje stejný aparát. Chtíč a snahu získat dalších 20 % navíc. Každý příjem, který člověk má, je totiž nízký.
Pokud získáme vyšší příjem, adaptujeme se na něj. Utrácíme peníze za dražší věci.
Když už partner / partnerka nezáří
Stejným procesem prochází vztahy. Možná jste se setkali s tvrzením, že v rozmezí jednoho až dvou let dochází k velmi častým rozchodům. A určitě máte ve svém okolí někoho, kdo takovým rozchodem prošel. Možná jste tímto člověkem vy samotní. I na vztahy se dá pohlížet ze stejného úhlu pohledu. Pokud se ráno probouzíte vedle té samé osoby, přijde vám její společnost naprosto samozřejmá. Všímat si maličkostí, které pro vás dělá, je stále těžší, protože ty se stanou součástí vašeho života. Krátké rozhovory, letmé polibky, ten pocit, že se vracíte domů a že tam na vás někdo čeká. Na to všechno se dá zvyknout. Hédonická adaptace zapříčiní, že radost, kterou jste měli z prvních polibků, zcela vymizí. A neskonalé šílenství prvního sexu se změní v zábavu chladných večerů, posléze týdenní víkendové hrátky, až se to stane rutinou.
Člověk se totiž díky adaptaci dostane v dlouhodobém vztahu do úrovně stejného štěstí, ve které byl před vztahem. Druhá osoba totiž zevšední. Očekávat, že díky přítomnosti druhého člověka budete šťastnější, než jste byli před ním, je ve velkém množství případů šílené.
A tisíce dalších případů
Kdybyste měřili radost z užívání automobilu, který jste si po několika letech spoření koupili, určitě by radost-metr vyskočil na astronomické příčky při koupi a první jízdě. Pomalu ale jistě by tento měřící přístroj měřil stále méně a méně, až by naměřil stejnou hladinu štěstí, jaké jste zažívali, když jste řídili svou první starou herku.
Dávejte svému dítěti první a poslední, a kvůli hédonické adaptaci nejen že si neuvědomí, že pro něj něco děláte, ale hraček si ani nebude vážit.
Myslíte si, že radost člověka, který si večer objedná pizzu je menší než radost někoho, kdo jí výběrový kaviár s topinkou? Na čem to tedy závisí?
Na míře adaptace. Adaptujeme se jak na ty dobré, tak na ty špatné věci. Samozřejmě, u těch špatných je to výhodné. Nechceme přeci do vlastního skonání truchlit nad přáteli a rodinnými příslušníky, kteří předčasně odešli. Nechceme sáhodlouze a se smutkem rozjímat nad ztrátou partnera a nad ošklivým rozchodem, který nás uvrhl do samoty. Hédonická adaptace je totiž i velmi dobrý pomocník. Ale pozor, také zabiják dlouhodobé radosti a štěstí.
Jak z toho ven?
Otázka, jak si užívat věcí, které právě teď máme, tak jako by byli zcela nové, je otázkou do sáhodlouhé diskuse bez jasného výsledku. Stoici ale mají v tomto ohledu jasno. Je dobré občas aplikovat negativní vizualizaci. Negativní vizualizace, jak již napovídá název, je proces, který se zaměřuje na přemýšlení nad tím, co by bylo (ve smyslu, jak bych žil a jak bych se cítil), kdybych neměl tu, či onu věc. Praktikování negativní vizualizace vypadá následovně.
Představte si, že byste ve své blízkosti neměli svého partnera, či partnerku. O co vše byste přišli? O co vše by byl váš život chudší? Domyslete to do nejjemnějších detailů. Neměli byste možnost si s někým jen tak promluvit. Sdílet své životní cíle a myšlenky. Ranní kávy byste trávili samotní, v malém bytě. Možná vám tento přístup následně umožní užít si každé té chvilky ticha, kdy budete s partnerem, či partnerkou sdílet nic víc než prostor. Možná ta káva, o kterou byste taky mohli jednoduše přijít, bude chutnat báječně.
Představte si, že byste přišli o své blízké. Jak se budete chovat na další návštěvě? Jak se zachováte, když uvidíte svého sourozence. Budete si času s ním vážit více, možná si dáte větší pozor na svůj jazyk, možná nabídnete upřímnou pomoc a stanete se tak lepším sourozencem.
Představte si, co vše by se stalo, kdybyste náhodou neměli svou práci a o co vše byste se museli ochudit. Možná vám poté cesta do práce a sama práce nepřijde tak nesmyslná. Možná ji následně budete vnímat jako pomocníka ve vaší životní cestě.
Představte si, že vaše tělo bude sužováno nemocí, která vám znemožní běžné činnosti. Budete každý den vnímat bez jakéhokoli požitku, nebo si každého a jednoho budete vážit jako daru.
Negativní vizualizace dokáže člověku představit reálný konec. Ať již konec života, či ztrátu vztahu, nebo majetku. Právě díky uvědomění si toho, že vše má svůj konec, může člověku pomoci s nastavením dlouhodobého štěstí a radosti. Když si uvědomíme, že to, co máme, mít nemusíme, možná si toho budeme vážit o to víc. A užívání požitků spojených s těmito věcmi nám bude přinášet stále radost.
Zdroj:
- https://www.marketingmind.cz/hedonicka-adaptace/
- https://zoommagazin.iprima.cz/zajimavosti/hedonicka-adaptace-stesti-spokojenost