Fast-food v Pompejích aneb jak vypadalo rychlé občerstvení před 2000 lety

Zařízení s rychlým občerstvením patřila k různým cenovým kategoriím a byla v prvé řadě určena projíždějícím cizincům a námořníkům. Hostinec na prosté úrovni se nazýval thermopolium. Byl pojmenován podle horké vody, která se podle římského zvyku podávala k vínu. Prodávaly se zde teplé nápoje, medovina, sladké i svařené víno. Pokrmy jedli strávníci přímo na místě nebo si je mohli odnést ve fíkových listech. Thermopolium byl předchůdce dnešních velice oblíbených barů. 

O řád prostšími zařízeními byly popiny určené pro dělníky, čeleď a otroky. Pokrmy se udržovaly teplé ve třech hliněných nádobách a lidé se zde najedli ve výklencích určených k sezení. Při jídle klábosili, hráli v kostky a vyměňovali si klepy. Jídla se v těchto krčmách příliš nelišila od dnešní nádražní restaurace. 

V kuchyni antické krčmy se podávaly studené vařené fazole a hrách. Jedlo se zelí a další zelenina naložená v octu, třeba červená řepa v nálevu s pepřem, vínem a česnekem. Velice oblíbené byly vepřové klobásky, přikusoval se k nim obyčejný ječný chléb. Trvale se prodávaly koláče a taštičky s jablkovou náplní. 

Před jídlem Římané pokropili zem několika kapkami vína jako oběť bohům. Víno bylo důležitým nápojem. Uchovávalo se v amforách potažených vrstvou smůly a vosku. Vinný mok se často pančoval, a to vodou, medem, šťávou z aloe vera nebo myrhou. V pompejských hostincích se čepovalo také pivo, germánský nápoj. Hostinští nápoje chladili v amforách postavených do větších nádrží s vodou. 

Už tehdy platila pravidla, která přinesla úspěch americkému stravovacímu řetězci. Nabídka byla sestavena jen z několika jídel, která musela být stále k dispozici za přijatelné ceny pro nejširší vrstvy.