Zimní počasí ve světle El Niño a La Niña: Co nás čeká v nadcházejících měsících, záleží na tom, který jev převládne

El Niño a La Niña

V překladu chlapec a děvče. Roztomilý název pro něco, co dokáže zacloumat celou planetou a ovlivnit její počasí na dlouhé měsíce. 

Jedná se o vzájemný jev interakce atmosféry a oceánem, kterým je v tomto případě Pacifik. El Niño je spojen s teplou fází cyklu a La Niña je chladnou fází. Každá z nich může trvat i několik měsíců, a tak ovlivní počasí po celém světě, a to rozšířením pomocí větrných proudů, které se neustále pohybují.

Nadřazený pojmem pro tyto dva úkazy je El Niño – jižní oscilace nebo také ENSO. Nenechte se zmást, jde pouze o stejný název. Ve výsledku El Niño (ENSO) ovlivňuje právě zimu nejen v Americe, kde vzniká, ale také v Evropě, a to především tím, že je zima pro daný rok chladnější. Z tohoto úsudku vychází onen jeden tábor zastánců nadprůměrně chladné zimy.

Indian Ocean Dipole

Dipól Indického oceánu nebo též IOD je v podstatě protivníkem El Niña, i když funguje na stejném principu. Indický dipól má rovněž dvě části. Jedna působí na západě a druhá na východě Indického oceánu. Jako pozitivní dipól se označuje fáze, kdy na západě je voda o hodně teplejší oproti průměru a na východě je od průměru chladnější. Negativní Indický dipól pak znamená, že se teplota u východní a západní části prohodí.

Studie označuje nynější fázi dipólu jako nejvíce pozitivní za posledních několik let. Pokud by tedy existoval pouze Indický dipól, pak by byla zima v Evropě mírná až teplá. Nicméně protiváhu mu tvoří právě El Niño.

Zde nastává ta svízelná otázka. Který z jevů převládne? Vědci také uvádějí, že dipól zatím není zas tak pozitivní, aby ovlivnil studené působení pacifického jevu, ale prý je zatím neutrální, i když se shodují na vysokém potenciálu, že se neutralita přehoupne v pozitivitu a bude El Niña mírnit. 

Který jev převládne?

To je otázka, na kterou s jistotou nemůžou odpovědět ani vědci, ani meteorologové. Byť moderní technologie umožňuje, aby počítač předpověděl teplotní vývoj na několik měsíců dopředu jen ze zadaných potřebných informací, musíme stále myslet na to, že příroda je nepředvídatelná, a jistě nevíme, co může daný jev ovlivnit. Pokud si ale shrneme základní informace, mohli bychom dojít k závěru, který jistě nebude zcela zcestný.

V prvé řadě je zde ENSO, který s pravidelností přináší i do naší krajiny sněhové srážky a meteorologové s ním počítají i vzhledem k jeho pravidelnosti. V podstatě se dá říci, že je na něho spolehnutí, aby zařídil zimu, jak má být. Na straně druhé je dodnes poměrně veřejnosti neznámý dipól Indického oceánu, který má potenciál klasického působení El Niña zmírnit. Další otázkou tedy je, jestli by vůbec Indický dipól mohl ovlivnit takto silného El Niña, i kdyby bylo jisté, že bude pozitivní (teplý) ve větší míře než předešlé roky i desetiletí.

Dle dostupných zdrojů spíše převládají názory, které potvrzují nezanedbatelnou šanci na zimu, která by mohla být kratší než předešlé a mohla by být i méně intenzivní.

Dopady teplé zimy

Pokud vezmeme za pravděpodobný scénář teplé zimy, pak by se mohlo jednat o krušné časy pro zemědělce. Sněhová pokrývka dodává půdě s roztáváním na jaře vláhu a po dobu zimy může půda odpočívat a sbírat síly do další sezóny. Pokud je ale teplá zima a místo sněhu prší, pak je půda převlhčená, a protože vlhkost v zimě je přirozeně vysoká, nebudou zde fungovat principy odpařování vody z půdy v takovém rozsahu, aby nedošlo k jejímu možnému plesnivění.

Z pohledu obyčejného člověka ale bude teplejší zima příjemnější než teploty okolo -20 °C.