Vědci zjistili, že příliš dlouhý spánek tělu škodí. Údajně zvyšuje riziko onemocnění srdce a může vést k předčasné smrti

Vědci zjistili, že příliš dlouhý spánek tělu škodí. Údajně zvyšuje riziko onemocnění srdce a může vést k předčasné smrti
Řada lidí má problémy s nedostatkem spánku, a tak by vás nejspíš ani nenapadlo, že dlouhý spánek může také něčemu škodit. Podle studie z roku 2018 by ale dospělý člověk neměl za noc naspat více než 8 hodin. Může to totiž vést k řadě zdravotních problémů. Jak studie probíhala a co prokázala?

Správná délka spánku

Dospělý člověk by měl podle odborníků spát okolo 6-8 hodin denně. Již víme, že nedostatek spánku tělu rozhodně nedělá dobře. Dlouho už se však mluví i o tom, že špatná je pro nás také přemíra spánku. Může totiž snižovat věk dožití a zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Jednou z několika studií, které tuto skutečnost prokázaly, byla publikována v odborném časopise European Heart Journal.

Její autoři získali data o spánkových návycích od více než 100 tisíc lidí z 21 zemí celého světa ve věku 45–70 let. Sledované období trvalo téměř 8 let a během této doby 4381 účastníků zemřelo. 4365 zúčastněných přitom utrpělo mrtvici nebo infarkt.

Při analýze se poté zjistilo, že u lidí, kteří spali 8–9 hodin denně bylo riziko zdravotních problémů zvýšeno o 5 %. S přibývajícími hodinami se procenta výrazně zvyšovala. U těch, kteří spali více než 10 hodin bylo totiž riziko zvýšeno o celých 41 %.

Kratší spánek škodí méně

Zvýšení rizika onemocnění srdce a cév a předčasného úmrtí bylo zaznamenáno také u lidí, kteří spali méně než 6 hodin. To ale bylo vyšší jen o 9 %. Z toho vyplývá, že spát méně než 6 hodin denně není tak škodlivé jako spát více než 9 hodin.

Delší spánek však může být ovlivněn i dalšími faktory, tak je třeba na ně brát ohled. Příliš dlouhý spánek totiž sám od sebe nezpůsobuje smrt, jen poukazuje na to, že v těle není něco v pořádku. Je tedy samozřejmé, že oslabený člověk trpící nějakou chorobou nebo zotavující se ze zranění, bude unavenější, a tak bude jeho tělo vyžadovat delší spánek.

Doba spánku také závisí na životním stylu a stravování. Konzumace kofeinu, nikotinu nebo alkoholu před spaním může způsobovat nespavost. Dostatek pohybu a vyvážený jídelníček jsou pro spánek naopak prospěšné.

Zdřímnutí během dne

Podle autorů výzkumu může zvýšené nebezpečí zdravotních problémů hrozit i u lidí, kteří spí během dne. To ale platí pouze pro lidi, kteří během noci spí více než 6 hodin. Ti, kteří v noci spí kratší dobu, si nedostatek spánku mohou odpočinkem během dne doplnit a vyhnout se tak rizikům plynoucích z nevyspalosti.

 

I tato studie má ale své nedostatky, a tak její výsledky nemůžeme brát úplně doslovně. Nebral se zde totiž ohled na to, jestli někteří z účastníků netrpí spánkovou chorobou a výzkumníci také předpokládali, že se uvedená doba spánku u jednotlivých korespondentů po celou dobu sledování neměnila.

Všechny problémy se spánkem ale mohou vést k vážným onemocněním a snížení imunity. Proto je dobré spánek nepodceňovat a snažit se denně naspat doporučených 6–8 hodin.

Zdroje: