Carl Gustav Jung a jeho dílo: Člověk a jeho symboly
Švýcarský psycholog a lékař se proslavil hlavně díky typologii osobnosti rozdělující lidi na introverty a extroverty. Mimo to se ale zabýval právě i výkladem snů.
Jelikož žil v letech 1875–1961, byl z části současník (a hlavně žák) Sigmunda Freuda, jehož prací se nechal inspirovat. Spolupracovali spolu po dobu sedmi let. Jejich kooperace ale skončila, kvůli tomu, že se nepohodli na vnímání podstaty psychologie. Nicméně je zřejmé, že si toho od něj Jung odnesl víc než dost.
V tomto článku se ale budu věnovat knize Člověk a jeho symboly, která spadá do konců Jungova života, kdy už byl Freud mnoho let po smrti a jeho žák si šel svou vlastní, zcela odlišnou, cestou. Pro srovnání a celkový nadhled tedy doporučuji přečíst si i Freudův Výklad snů.
Udělat si obrázek o jednom z největších myslitelů své doby může být jedině dobře
Na této knize Vás v první řadě zaujme především bohatá ilustrace, zpravidla pestře barevná. Na mnoho čtenářů je tam obrázků až příliš, čemuž zcela rozumím, i vzhledem k tomu, že mi mnohdykrát přijde, že ani moc nesouvisí s daným textem. Ale kdo ví. Vždyť on sám tvrdil, že obrazy znázorňující sny dotváří podvědomí samo. Ostatně, Jung se netajil tím, že byl i vášnivým umělcem, a s oblibou říkal, že umění léčí.
Jazyk knihy je takový, aby byl srozumitelný i pro laického čtenáře, který s Jungovým dílem ani snovou tematikou nemá zatím žádné zkušenosti, a dává mu tak šanci vstoupit a udělat si pořádek v základních pojmech jako je vědomí, podvědomí, ego, anima a animus, a tak dále. Na druhou stranu je ale mínusem, že své teorie vysvětluje skutečně jen po povrchu, a narozdíl od Freudova Výkladu snů nenabízí tolik prakticky užitečných informací, které by čtenáři mohly pomoci naučit se orientovat ve svých vlastních snech.
I přesto je tu rozepsáno mnoho snů, vysvětlena jejich symbolika, a konkrétní příklady tomu tedy jakési „poznatky do praxe” dodávají.
Hlavní myšlenka knihy je, že, aby člověk nabyl jakéhosi dosažení naplněného života, musí naslouchat sám sobě, svému vlastnímu podvědomí, které s ním komunikuje skrze symboly promítající se výhradně do snů – funguje tedy jako jazyk. Zde je třeba vysvětlit pojem kolektivní nevědomí. To je souhrn symbolů společných pro celé lidstvo, ale významově odlišných pro každého jedince zvlášť. Významy těchto symbolů jsou ukryty v nevědomí, vystupují ve snech, a snící se je musí naučit chápat a rozumět jim.
Zvláštní je, že tuhle knihu vydal jen díky tomu, že se mu v noci zdálo, že by měl své poznatky věnovat čtenářům široké veřejnosti, kteří byli zatím psychologií jako takovou zcela nepolíbení. Na pomoc si proto pozval několik ze svých vlastních žáků - Dr. Marii Louise von Franz, Dr. Josepha L. Hendersona, Anielu Jaffé a Dr. Jolande Jocobiovou - a společně tak dali dohromady tohle (jednoduše vysvětlené) složité dílo. A udělali dobře, protože Jung to tak tak stihl na úplném sklonku života. Završil tak svou vlivnou kariéru shrnutím svého celoživotního výzkumu.
Knihu každopádně doporučuji. Udělat si obrázek o jednom z největších myslitelů své doby může být jedině dobře. Dočtete se v ní spoustu zajímavých věcí představených ještě pro jistotu a pro lepší zafixování na malbách a fotografiích, a pochopíte důležitost snů.
Pro zběhlejší znalce psychologie by mohla být kniha zklamáním, jelikož neřeší problematiku do hloubky. Naopak, pokud jste s Jungovým dílem ještě nezačali, doporučuji Člověka a jeho symboly rozhodně jako Vaši první volbu.
Zdroj:
- Jung, Carl Gustav et al. Člověk a jeho symboly. Přel. Pavel Kolmačka. Praha: Portál, 2017. ISBN 978-80-262-1259-1